Když kupujete nemovitost, nejde jen o to, kolik stojí dům nebo byt na papíře. Mnohem důležitější je, co vlastně koupíte. A to znamená i to, jestli na nemovitosti neleží nějaké právní vady. Ty nejsou vidět, neznamenají špatné okna nebo prasklý strop, ale mohou vás stát stovek tisíc korun. A nejhorší je, že je mnoho lidí nevidí, dokud není pozdě.
Právní vada není chyba ve stavbě. Je to právní omezení, které někomu dává právo na vaši nemovitost - i když vy jste vlastník. Nejčastější příklady: servitutní cesta, která umožňuje sousedovi projít vaším pozemkem; bezúplatné užívání, kdy někdo může bydlet ve vašem domě zdarma po 30 let; nebo zástavní právo, které si banka drží jako záruku za půjčku.
Podle zákona č. 151/1997 Sb. se za právní vadu považuje každé věcné břemeno, které omezuje vaše vlastnické právo. Nejsou to všechny práva. Nájem, pacht nebo zadržovací právo nejsou právní vadou - protože to jsou jen dohody mezi lidmi, ne práva vložená do katastru. A předplacený nájem? Také ne. Nejvyšší správní soud to v roce 2021 jasně řekl: předplacený nájem není věcné břemeno, takže ho nezohledňujete při ocenění.
Představte si, že byt v Praze 5 stojí 5 milionů korun. Ale na něm je zapsané bezúplatné užívání na 20 let. Kdo by za něj dal 5 milionů? Nikdo. Ten, kdo ho bude moci používat zdarma, nechce platit plnou cenu. A vy, jako vlastník, nemůžete byt pronajímat, nebo ho prodat bez toho, že by ten, kdo ho má zdarma, mohl odmítnout odejít. Takže skutečná hodnota bytu je nižší - možná o 25 %, tedy o 1,25 milionu.
Podle statistik Ústředního katastrálního úřadu z roku 2023 je v Česku přes 127 000 nemovitostí zatížených věcnými břemeny. To je o 8,7 % více než v roce 2020. A většina lidí o nich neví, dokud nečte výpis z katastru.
Ne všechny věci, které vypadají jako omezení, jsou vlastně právními vadami. Tady je jasný přehled:
Finanční úřady v letech 2020-2023 doměřily daň v 247 případech, kdy lidé snažili snížit hodnotu nemovitosti kvůli předplacenému nájmu. Všechny tyto žádosti byly zamítnuty. A naopak - v 98,7 % případů, kdy bylo zapsané věcné břemeno, bylo zohledněno. To znamená, že úřady znají pravidla. Ale lidé ne.
Neexistuje žádný jednoduchý vzorec. Ale existuje jasný postup, který musí zahrnout každý znalec:
Podle průzkumu Asociace znaleckých společností ČR trvá celý proces v průměru 14 dní a stojí 8 500 Kč. Ale chyby jsou běžné. V 32,6 % znaleckých posudků z roku 2021 chybělo správné zdůvodnění nebo byla špatně určena doba trvání vady. A to vede k tomu, že daňové úřady ztrácejí ročně 150-200 milionů Kč.
Soudy v Česku jsou velmi přísné, pokud jde o zamlčení právních vad. Pokud prodávající ví, že na nemovitosti je servitutní cesta, a neřekne to kupujícímu, může být soudem považován za podvod. V roce 2022 bylo rozhodnuto o 1 842 případech souvisejících s právními vadami. V 68,3 % případů soud rozhodl ve prospěch kupujícího - pokud prodávající vědomě zamlčel vadu.
Naopak, pokud je vada zapsaná v katastru a kupující si nevyžádal výpis, soud mu nevyhoví. Je to na něm, aby se informoval. To je důležité: věcné břemeno není tajemství. Je veřejné. A pokud si to nezjistíte, nemůžete se pak divit.
Jeden muž z Olomouce koupil dům v roce 2021 za 3,2 milionu. Až po uzavření smlouvy zjistil, že na pozemku je servitutní cesta - soused má právo projít jeho zahradou. Když se obrátil na znalce, zjistil, že vada snižuje hodnotu o 25 %. Při prodeji by mu dům stál 800 000 Kč méně. A to než se mohl něco změnit.
Naopak, žena z Brna koupila byt v roce 2020 za 1,8 milionu. Byl zatížený bezúplatným užíváním na 30 let. Věděla o tom, protože znalec jí vysvětlil, že to znamená snížení o 30 %. Koupila ho za 1,26 milionu. Po 5 letech, kdy se břemeno zkrátilo, byt prodala za 2,1 milionu. Čistý zisk: 200 000 Kč ročně.
Tyto příběhy ukazují jednu věc: právní vady nejsou jen čísla. Jsou to peníze - nebo jejich ztráta.
Ministerstvo financí předložilo v březnu 2023 návrh zákona, který by zavedl standardizované koeficienty pro snížení hodnoty podle druhu a délky vady. Například: 15 % za 10 let bezúplatného užívání, 25 % za 20 let, 40 % za 30 let. Cílem je zjednodušit ocenění a snížit počet sporů s úřady.
Ale zkušení znalci varují: každá vada je jiná. Servitutní cesta na zahradě je jiná než na přístupu k domu. Bezúplatné užívání dědečka je jiné než užívání společnosti. Standardizace může pomoci, ale nemůže nahradit zkušenost.
Pravděpodobně do konce roku 2024 dojde k novelizaci zákona. Ale dokud se nezmění, platí to, co platí teď: pokud nevíte, co máte, nevíte, kolik to stojí.
Nezapomeňte: když kupujete nemovitost, nekupujete jen země, kameny a střechu. Kupujete práva. A ta musíte pochopit.
Ne. Předplacený nájem není věcné břemeno, ale pouze dohoda mezi nájemcem a vlastníkem. Podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 12. března 2021 (sp. zn. 7 Afs 17/2021-31) nelze předplacený nájem považovat za právní vadu snižující hodnotu nemovitosti. Finanční úřady v letech 2020-2023 zamítly 247 žádostí, kdy lidé chtěli snížit hodnotu kvůli předplacenému nájmu.
Získejte výpis z katastru nemovitostí. Stojí 100 Kč a lze jej objednat online přes portál Českého katastru nebo na místním katastrálním úřadě. Výpis ukáže všechna zapsaná věcná břemena - bezúplatné užívání, servituty, zástavní práva nebo omezení výstavby. Bez tohoto výpisu nemůžete vědět, co skutečně kupujete.
Ano. Pokud jste nezjistili vadu před koupí a následně se snažíte nemovitost prodat, její tržní hodnota bude nižší. Například servitutní cesta může snížit hodnotu o 20-30 %. Kupující se budou vyhýbat nemovitostem s nejasnými právy. Pokud se necháte poradit až po koupi, můžete ztratit stovek tisíc korun.
Kupující je povinen se informovat - výpis z katastru je jeho povinností. Ale pokud prodávající vědomě zamlčel existenci vady, může být považován za podvodníka. Podle statistik Nejvyššího soudu z roku 2022 bylo v 68,3 % případů rozhodnuto ve prospěch kupujícího, pokud prodávající věděl o vade a neřekl to. Zákony o ochraně spotřebitele (zákon č. 634/1992 Sb.) vyžadují úplnou transparentnost.
Výnosová metoda je nejpřesnější, pokud vada omezuje příjem - například pokud byt nelze pronajímat kvůli bezúplatnému užívání. Ale pokud vada neumožňuje generovat žádný příjem (jako servitutní cesta), používají znalci porovnávací metodu - tedy srovnání s podobnými nemovitostmi bez vady. Neexistuje jedno správné řešení - záleží na typu vady a jejím dopadu na tržní hodnotu.