Autorská práva v interiéru: kdo vlastní návrh a co musíte vědět

Navrhujete interiér a zaplatíte dizajnérovi tisíce korun? Představujete si, že teď už vlastníte návrh jako svůj vlastní majetek? To je nejčastější omyl, který vede k soudním sporům, ztrátě peněz a dokonce k zákazu použití vlastního domu. Většina lidí si myslí, že když zaplatí za návrh, stane se jejich vlastním. Ale to není pravda. Autorské právo v interiérovém designu funguje jinak. A pokud to nevíte, můžete si bez vědomí porušit zákon.

Co vlastně autorské právo v interiéru chrání?

Autorské právo nechrání funkční prvky - nechrání, že koupelna má správně umístěnou sprchu nebo že kuchyně má dostatek zásuvek. Chrání jen to, co je tvořivé. Když dizajnér navrhne unikátní kombinaci barev, neobvyklé uspořádání nábytku, specifické osvětlení nebo vlastní design stěn, které spolu vytvářejí jedinečný prostor, tím vzniká autorské dílo. Podle českého autorského zákona (č. 121/2000 Sb.) musí být návrh jedinečný výsledek tvůrčí činnosti vyjádřený v objektivně vnímatelné podobě. To znamená: pokud návrh vypadá jako všechny ostatní, které už vidíte v katalogu, není chráněný.

Chráňené prvky mohou být: návrh stěnových panelů s rukou kresleným motivem, speciálně navržený světelný scénář pro obývací pokoj, originální tvar kuchyňského ostrova, nebo dokonce vlastní návrh kovového schodiště s netradičním prořezem. Nechráněné jsou běžné kancelářské židle, standardní dlaždice z obchodu nebo klasické dřevěné dveře - ty nejsou tvorivým dílem, jen technickým řešením.

Kdo je skutečným vlastníkem návrhu?

Právo na návrh vždy začíná u člověka, který ho vytvořil. To je autor. A to je dizajnér. Bez ohledu na to, kolik jste mu zaplatili. Podle zákona je autor vždy fyzická osoba - ten, kdo si sedl, kreslil, počítal, volil barvy a rozhodoval o tvaru. Když se na to podíváte z pohledu zákona, vlastník návrhu je ten, kdo ho vymyslel, ne ten, kdo za něj zaplatil.

Tady přichází ten klíčový rozdíl: platba za službu není převod práv. Když zaplatíte 50 000 Kč za návrh interiéru, nezískáte automaticky právo ho používat kdekoliv, kopírovat ho pro jiný dům nebo jej prodávat jako svůj výrobek. To se musí jasně dohodnout - a to písemně.

Tři scénáře, které se v praxi skutečně dějí

Je tři hlavní situace, jak může vypadat vlastnictví autorských práv:

1. Dizajnér jako samostatný podnikatel - Pokud pracuje jako freelancer, je vlastníkem všech práv. Bez písemné zmluvy, která by práva převáděla, je návrh jeho vlastním majetkem. Klient má jen právo použít návrh pro ten konkrétní dům. Ne více.
2. Dizajnér jako zaměstnanec - Pokud pracuje pro firmu, pak práva na návrh patří zaměstnavateli. Ale jen pokud vytváření návrhů bylo součástí jeho pracovních povinností. Pokud si návrh vymyslel na vlastní pěst, může to být jiná věc.
3. Zmluva o dílo - To je nejčastější scénář. Pokud si najmete dizajnéra jako nezávislého autora, musíte mít písemnou zmluvu o dílo. V ní musí být jasně uvedeno: která práva přecházejí na vás, která si dizajnér ponechává. Pokud tam není napsáno, že přechází všechna práva, pak je všechno stále u autora.

Podle statistik České advokátské komory z roku 2022 je v 78 % případů sporů o autorská práva v designu chyběla písemná zmluva. A v těchto případech zákon vždy chrání autora.

Co se stane, když nemáte zmluvu?

Představte si: zaplatíte 80 000 Kč za návrh. Dizajnér vám ho předá v PDF. Vy ho posíláte do stavebního úřadu, necháte si ho zhotovit, začnete stavět. Pak se zjistí, že dizajnér použil stejný návrh pro jiný dům - a vy to nevíte. Nebo si ho někdo z firmového portfolia stáhl z internetu a prodává ho jako svůj. Co teď?

Bez písemné zmluvy je návrh stále vlastnictvím dizajnéra. Vy máte jen právo ho použít pro tento jeden dům. Pokud ho chcete použít pro jiný dům, musíte mu znovu zaplatit. Pokud ho chcete vytisknout na nábytek nebo prodávat jako design, musíte mu požádat o svolení. A pokud se rozhodne, že si návrh nechá jako svůj dílo a přestane vám ho dovolit používat, může podat žalobu - a vy budete muset zastavit stavbu.

Ve skutečnosti se to stalo. V roce 2019 soud v Bratislavě rozhodl pro dizajnéra, který neodevzdal klientovi písemnou zmluvu o převodu práv. Klient už stavěl, ale soud mu zakázal pokračovat - protože práva nebyla převedena.

Co vlastně znamenají osobní a majetková práva?

Autorské právo má dvě části: osobní a majetková.

Osobní práva - to jsou práva, která se nepřenášejí. Dizajnér má vždy právo být uveden jako autor. Má právo rozhodnout, kdy a jak bude návrh zveřejněn. Má právo bránit změnám, které by narušily jeho tvorbu. Tato práva mu patří navždy - i když prodá návrh.

Majetková práva - to je to, co můžete koupit. Zahrnuje právo na reprodukci (tisk, tisk na nábytek), distribuci, veřejné použití, modifikaci. Tyto práva můžete převzít - ale jen pokud je to jasně napsané v zmluvě. A musíte za ně zaplatit. Často je to 2-3krát více než cena samotného návrhu.

Například: pokud chcete, aby návrh interiéru byl použit jako vzor pro sériový prodej nábytku, musíte mít v zmluvě jasně uvedeno: „Převod práva na komerční využití, reprodukci a distribuci návrhu v jakékoli podobě.“ Bez toho to není povoleno.

Co musíte udělat, abyste se neztratili?

Nejlepší způsob, jak se vyhnout problémům, je jednoduchý:

• Před platbou - zmluva. Nikdy nezaplatíte, dokud nemáte písemnou zmluvu o dílo. Není důležité, jestli je to od kamaráda nebo od velké firmy. Zákon neuznává ústní dohody.
• Uveďte přesně, co kupujete. Napište: „Klient získává nevýlučné právo používat návrh pouze pro stavbu domu na adrese [adresa].“ Nebo: „Klient získává výlučné právo na reprodukci, modifikaci a komerční využití návrhu.“
• Nezapomeňte na autorství. Pokud se návrh použije ve veřejném prostoru (např. v reklamě), musí být uveden autor. To je zákon. A nejen z moci - je to respekt.
• Uchovávejte důkazy. Zachovejte všechny verze návrhů, e-maile, schůzky, poznámky. Pokud někdy bude potřeba dokázat, že jste skutečně zaplatili za návrh a že byl vytvořen pro vás, budete potřebovat dokumentaci.

Podle doporučení Slovenské komory dizajnérov je dobré i přidat do souborů metadat - vlastní jméno autora, datum, verze. I když to není povinné, může to být rozhodující důkaz v soudním případě.

Co se mění v roce 2025?

Digitální svět mění pravidla. Už se nejedná jen o papírové plány. Návrhy se vytvářejí v 3D, v virtual reality, pomocí umělé inteligence. A to vytváří nové otázky.

Co když návrh vytvoří AI? Kdo je autor - člověk, který zadá příkaz, nebo stroj? V České republice to zatím nevíme. Podle štúdie McKinsey z roku 2023 se využití AI v designu každoročně zvyšuje o 60 %. Do roku 2025 bude 35 % interiérových návrhů vytvořeno s pomocí AI. Ale zákon ještě neví, jak to řešit.

Od roku 2023 platí v celé EU nová směrnice, která rozšiřuje ochranu na digitální formáty. To znamená, že i PDF, 3D modely nebo VR prezentace jsou chráněné dílo. Pokud si stáhnete návrh z internetu a použijete ho, můžete být v porušení - i když se vám zdá, že je „na veřejném webu“.

Kdo je ve výhodě? Kdo je v nevýhodě?

Je to jednoduché:

• Dizajnér, který nechává zmluvu, je v nevýhodě. Může ztratit příjem - protože klient mu nezaplatí za další použití, a přitom může být nucen zastavit všechno, co dělá, pokud klient použije návrh bez svolení.
• Klient, který nechce zmluvu, je v nevýhodě. Může ztratit dům, investici, čas. A pokud se zjistí, že použil návrh bez práv, může být nucen ho odstranit - a zaplatit odškodnění.

67 % klientů si myslí, že když zaplatí za návrh, vlastní návrh. To je nebezpečný omyl. Zákon je na straně autora. Ne na straně platitele.

Nezapomeňte: autorské právo není proti vám. Je to nástroj, který chrání tvorbu. Když ji respektujete, získáte kvalitnější práci. Když ji ignorujete, hrozí vám soud a ztráta.

Co dělat dál?

Než zaplatíte za návrh interiéru:

1. Požádejte o písemnou zmluvu o dílo.
2. Ujistěte se, že v ní je uvedeno, která práva přecházejí na vás.
3. Požádejte o výpis všech práv, která si dizajnér ponechává.
4. Pokud chcete používat návrh pro více domů, nebo pro prodej, vyjednejte to jako zvláštní službu - a zaplaťte za to.
5. Uložte zmluvu, verze návrhů a komunikaci - na věčnost.

Interiér je vaše domácnost. Ale návrh, který ho vytvořil, není vaše vlastnost - dokud si ho nekoupíte. A koupit ho znamená jasnou zmluvu. Ne přání. Ne důvěru. Ne ústní slovo. Písmo. A důkaz.