Pár kroků bosou nohou přes různé podlahy doma a hned víte, která je studená, která hřeje a kde vám chybí ponožky. Možná jste nikdy nepřemýšleli, proč je koupelnová dlažba ledová, zatímco koberec v ložnici naopak působí úplně teple. Ale právě teď, když vám zima zalézá do palců u nohou a šetříte každou korunu za energie, najednou přemýšlíte: Která podlaha je vlastně nejteplejší? Stačí vyměnit krytinu, nebo jsou potřeba větší zásahy?
Za to, jak teplá je podlaha na dotek, nemůže jen samotný vzduch v místnosti, ale hlavně materiál, ze kterého je podlaha vyrobená. Některé povrchy akumulují teplo a nepustí jej pryč, jiné se zahřejí jen v místě dotyku a teplo rychle předají chladné základové desce. Nejčastější krytiny používané v českých domácnostech mají překvapivě rozdílné vlastnosti. Pojďme se mrknout na ty nejběžnější:
Můžete mít v domě teplotu 23 stupňů, a stejně zjistíte, že stojíte-li v kuchyni na dlažbě, cítíte zespodu chlad, zatímco v obýváku na dřevě nebo na koberečku příjemné teplo. Je to dané fyzikou – schopností materiálu akumulovat teplo a jeho tepelnou vodivostí. Čím nižší vodivost, tím lépe podlaha izoluje (a tedy působí tepleji).
Jestli chcete něco, co opravdu hřeje, sáhněte po koberci nebo dřevěné podlaze. Koberec je samozřejmě jednoznačně nejteplejší, ovšem pouze po stránce pocitu – fyzikálně zadrží nejvíce tepla mezi vlákny a noha s ním má minimální kontakt s chladnou spodní konstrukcí. Vyšší vlas koberce znamená menší tepelné ztráty. Navíc funguje jako malá izolační deka, která je neustále připravená chránit před chladem zdola. Pokud trpíte na zimu od noh, koberec se prostě neomrzí.
Dřevo je ale jiný šampion. Poctivé dubové parkety nebo klasická prkna mají nižší tepelnou vodivost než většina ostatních materiálů. Běžná hodnota tepelné vodivosti dřeva je kolem 0,12 W/mK, pro porovnání keramická dlažba má 1,3 W/mK (čím menší číslo, tím lepší izolant). Když sáhnete na dřevo, pocitově je podlaha teplá, ačkoli skutečně není teplejší než okolní vzduch. Rozdíl vzniká tím, že materiál neodebírá noze teplo tak rychle jako třeba kámen nebo dlažba.
Dobrou vychytávkou je použít korkovou podložku pod dřevěnou podlahu nebo pod plovoucí podlahy – korek má vůbec nejnižší tepelnou vodivost ze všech běžně dostupných podkladů. V panelových bytech, kde táhne od stropu sousedů, často udělá s tepelným komfortem zázraky právě několikamilimetrová vrstva korku.
Jakmile uvažujete o podlahovém topení, nejlepší podlaha už není ta z nejteplejšího materiálu, ale ta, která dobře vede teplo. Tady přestává koberec jako král komfortu smysl dávat – brání účinnému přenosu tepla z trubek nebo kabelů do místnosti. Klíčové je hledat materiály s vyšší tepelnou vodivostí, ideálně v rozmezí 0,15–1,0 W/mK.
Prvním favoritem je keramická dlažba. Ta, která je za běžné situace ledově studená, se při podlahovém topení stává nejlepším partnerem, protože rychle vede teplo k povrchu a perfektně jej rozprostírá po celé ploše. Úplně jiný pocit než na jaře, kdy je dlažba studená jak led!
Moderní materiály, jako je vinyl či speciální typy PVC, najdete v nabídce vyloženě uzpůsobené právě pro teplovodní nebo elektrické podlahové topení. U laminátových podlah vždy kontrolujte doporučení výrobce, protože některé typy jsou na podlahové vytápění vhodné jen s extra podložkou – a i tak budete mít asi trochu pocit chladnějšího povrchu než u dlažby.
Dřevěné podlahy lze instalovat na podlahové topení, ale je třeba vybírat spíše vícevrstvé podlahy s nižší tloušťkou (7–15 mm) a nižší tepelnou odporem. Masivní parkety nejsou vhodné pro všechny systémy, protože příliš izolují a mohou se deformovat díky teplotním výkyvům.
Materiál | Tepelný odpor R (m²K/W) | Použití pro podlahové topení |
---|---|---|
Dlažba | 0,01–0,02 | Vynikající |
Vinyl/tenké PVC | 0,01–0,05 | Velmi dobré |
Laminát | 0,05–0,15 | Dobré (podle tloušťky) |
Dřevo (třívrstvé) | 0,10–0,25 | Použitelné s omezeními |
Koberec (tenký) | 0,15–0,30 | Nedoporučuje se |
Kámen | 0,01–0,02 | Vynikající |
Málokdo si uvědomuje, že často není až tak zásadní povrchová krytina, ale skladba pod ní. V rodinných domech, bytech v přízemí nebo starších zástavbách totiž největší chlad nejde shora, ale odspodu – z špatně izolované základové desky nebo sklepních prostor. V takovém případě vám ani sebelepší koberec či dřevo moc nepomůže, pokud podlaha netěsní.
Dobrý tip je srovnat, jakou máte skladbu podlahy. Ve starých domech často chybí polystyrenová nebo minerální izolace. Kdo to nechce rozkopávat, toho zachrání izolační pěny pod plovoucí podlahu, použití korku nebo speciální izolační desky. Výrazně zlepší pocit a hlavně eliminují tepelné ztráty do zdí či půdy. To vše hraje klíčovou roli, pokud chcete mít v kuchyni, předsíni nebo koupelně místo ledového pekla příjemné klima.
Odborníci doporučují zvážit i podložky pod podlahy, nejen kvůli hluku, ale právě hlavně kvůli zlepšení tepelného komfortu. Extrudovaný polystyren, PUR pěna nebo vrstva korku dokáží přidat až několik stupňů „na pocit“. Pokud plánujete rekonstrukci, stojí za to zaměřit se při výběru nejen na krytinu samotnou, ale právě i na typ a sílu podkladové vrstvy.
Určitě už teď je jasné, že vybrat nejteplejší podlahu není úplně jednoduché – záleží nejen na samotném povrchu, ale na skladbě celé podlahy, typu podkladu, izolaci budovy a například i na použití podlahového topení. Co tedy brát určitě v potaz?
Poměrně častou vychytávkou v českých domácnostech je kombinace – například dlažba v kuchyni a koupelně doplněná kobercovým běhounem, v ostatních místnostech pak dřevěné podlahy. Chcete-li univerzální kompromis, vinyl patří k nejoblíbenějším novinkám – je teplejší než dlažba, nenáročný na údržbu a vhodný i pro podlahové topení.
Ať už si vyberete jakkoliv, vždy myslete na celou skladbu podlahy, izolaci a vlastní komfort. Nejlepší „nejteplejší podlaha“ je ta, na které vám nebude zima na nohy doma ani v prosinci. Výběr není jen o materiálu, ale i o praktickém přemýšlení. Bosé chodidlo vám vždy řekne pravdu – a na vlastní nohy je betelné teplo k nezaplacení.