Nejčastější chyby při zateplení domu a jak jim předejít

Nejčastější chyba při zateplení domu není špatný materiál. Je to zateplení jen části domu. Mnoho lidí si myslí, že stačí zateplit jen hlavní fasádu nebo jen severní stěnu. Ale když nezateplíte sokl, přechod k půdě nebo okenní rámy, teplo prostě najde cestu ven jinde. A to vám zvýší náklady na vytápění, místo aby je snížilo. Podle průzkumu České energetické agentury je to problém u třetiny všech zateplených domů v Česku. A výsledek? Nezateplené části domu propouštějí až o 25 % více tepla než před zateplením.

Zateplení jen některých stěn - přesun problému, ne jeho vyřešení

Nejčastější přístup: „Zateplím jen tu část, kterou vidím.“ Ale teplo se neptá, jestli je fasáda hezká. Teplo hledá cestu ven - přes nezateplený sokl, přes přechod mezi stěnou a střechou, přes okna. Když zateplíte jen jižní stěnu, ale nezateplíte severní, teplo se přesune na tu nezateplenou stranu. A tam se ztrácí ještě víc. Výsledek? Náklady na vytápění se sníží jen o 10 %, místo o 40 %. A zároveň se v nezateplené části domu objeví vlhkost, plíseň, praskliny v omítce. To vše proto, že rosný bod posunete do konstrukce.

Pravidlo je jednoduché: pokud zateplujete fasádu, zateplujte celou. Včetně soklu, přechodů k půdě, okenních rámových přechodů a střešních převisů. Všechno. Jinak to není zateplení - je to pouze kosmetická úprava, která vám vydá peníze a pak vám dělá starosti.

Sokl není „jen dolní část“ - je to nejdůležitější místo

Sokl je ta část domu, která je nejvíce vystavena vlhkosti, mrazu a teplotním výkyvům. A přesto ho většina lidí ignoruje. Podle MH Stavebnictví je nezateplený sokl zjištěn u 28 % zateplených domů. A co to znamená? Vlhkost se dostává zemí do zdiva, zdi se mokří, izolace pod soklem se ztrácí, a teplo uniká přes spodní část domu. To není jen o úsporách - je to o trvanlivosti celé stavby.

Norma ČKAIT říká jasně: sokl musí být zateplený alespoň do výšky 30 cm nad terénem. A musíte použít materiál s nízkou schopností vstřebávat vodu - pod 3 % objemové hmotnosti. Minerální vlna nebo extrudovaný polystyren (XPS) jsou vhodné. EPS s nízkou hustotou - ne. Ten se mokří, ztrácí izolační schopnost a může se rozpadnout za pár let.

Nezapomeňte: pokud sokl nezateplíte, všechny ostatní úsilí o úspory jsou zbytečné. Teplo uniká přes spodní část domu, jako přes díru v kbelíku. A když se zdi mokří, začnou se v nich tvořit plísně. A to už není jen o nákladech - je to o zdraví.

Tloušťka izolace - 80 mm už nestačí

Ještě před pěti lety se běžně používala izolace 80 mm. Dnes to je krajní minimum. Podle ČSN 73 0540-2:2011 a vyhlášky č. 78/2013 Sb. musí mít rekonstruovaný dům součinitel prostupu tepla U ≤ 0,20 W/(m²·K). To znamená:

• Minimálně 120 mm polystyrenu EPS70F
• Minimálně 140 mm minerální vlny
• Minimálně 100 mm celulózy

Ale podle Isover.cz je nejčastější chybou příliš tenká izolace - v 37 % případů. Lidé si myslí, že „víc než 100 mm“ je přehnané. Ale když použijete jen 80 mm, součinitel U vám vyjde 0,30 nebo vyšší. To znamená, že budete platit za vytápění stejně jako před zateplením. A navíc - při nízké tloušťce se rosný bod posouvá do zdi. Výsledek? Vlhkost uvnitř konstrukce, plíseň, ztráta pevnosti omítky.

Největší úspory máte tehdy, když izolace je dostatečně silná. A to neznamená „co nejlevnější“. Znamená to „co nejúčinnější“. A to je vždycky víc izolace, než máte v hlavě.

Špatný povrch = špatná izolace

Předtím, než začnete lepit izolaci, musí být stěna připravená. Čistá. Suchá. Rovná. A to neznamená „přemalovat“. Znamená to: odstranit všechny volné částice, vyčistit prach, odstranit plíseň, omyt tlakovou vodou, aplikovat penetrační nátěr. Podle ČKAIT musí být přilnavost podkladu minimálně 0,08 MPa pro zdivo. Když to neprovedete, lepidlo neudrží izolaci. A co se stane? Izolační desky se začnou odlupovat. Zvláště když přijde vítr nebo mrazí.

Nejčastější chyba? Lidé si myslí, že „když je stěna suchá, tak je v pořádku“. Ale suchá stěna může být plná prachu, špíny, oleje, nebo zbytků staré omítky. A to všechno brání lepidlu, aby se pevně přilepilo. Výsledek? Po dvou letech začnou desky klesat. A pak se musíte vrátit k celému procesu - s náklady, které jsou dvakrát vyšší.

Kotvení - nejviditelnější chyba, kterou vidíte až příliš pozdě

Když se podíváte na zateplenou fasádu a vidíte výčnělky - to jsou hmoždinky. A když je vidíte moc často, je to známka špatného kotvení. Doporučuje se 6-8 kotev na metr čtvereční. A každá kotev musí být talířová, s průměrem minimálně 140 mm. A musí být zasazena hluboko do zdiva - ne jen do omítky.

Podle průzkumu ProFibau.cz je 29 % zateplených domů nekvalitně kotveno. A co to znamená? Při větru nad 100 km/h může celá fasáda popadat. Ano, celá. Všechny vrstvy - izolace, síť, omítka. A to není teorie. Už se to stalo v Moravě, když se během bouřky odlouplo zateplení z domu. A náklady na opravu byly vyšší než původní zateplení.

Nezapomeňte: hmoždinky nejsou „jen doplněk“. Jsou to základní nosné prvky. Bez nich je celý systém jen lepený papír. A pokud vám instalatér říká: „Nepotřebujeme tolik kotev, to je jen pro záruku“, běžte pryč. To je špatný instalatér.

Parotěsná vrstva - neviditelná, ale nejvážnější chyba

Největší chyba, kterou lidé nevidí - je špatná parotěsná vrstva. Když zateplíte dům, ale nezajistíte, že vodní pára z interiéru neproniká do zdi, vzniká kondenzace uvnitř konstrukce. A to je katastrofa. Vlhkost se hromadí mezi izolací a zdivem, vznikají plísně, zdi se rozpadají, omítka se odlupuje.

Podle ČVUT v Praze je kritická hladina vlhkosti zdiva nad 5 % pro plnou cihlu a nad 3 % pro pórobeton. Pokud zateplíte dům s vlhkostí 6 %, nezateplíte ho - zničíte ho. Proto je nutné před zateplením změřit vlhkost kapacitním vlhkoměrem. A pokud je vlhkost příliš vysoká, musíte nejprve dům osušit. To trvá měsíce. Ale je to lepší, než zaplatit 200.000 Kč za opravu za pár let.

A parotěsná vrstva - musí být spojitá. Žádné mezery. Žádné překrývání jen na pár centimetrech. A musí být umístěna správně - vždy uvnitř, mezi interiérem a izolací. Pokud ji děláte špatně, všechny ostatní kroky jsou zbytečné.

Nepoužívejte izolant na izolant

Jedna z nejhorších chyb, kterou vidím u lidí, kteří „dělají sami“: překrývají izolant izolantem. Například: máte nerovný povrch, tak na něj nalepíte další vrstvu polystyrenu, aby bylo rovno. To je jako stavět dům na dřevěném krytu. Neexistuje žádná pevná vazba. Jen lepidlo mezi dvěma nekvalitními povrchy.

Podle ZOFI je to nejčastější hrubá chyba při vyrovnávání podkladu. A výsledek? Po dvou letech se jedna vrstva začne odlupovat od druhé. Vznikají mezery. Voda se dostává dovnitř. A potom se celá fasáda rozpadá. A oprava? Musíte odstranit všechno. Znovu. A to je dvojnásobná cena.

Pravidlo: pokud je podklad nerovný, použijte vyrovnávací omítku nebo speciální lepidlo. Nikdy nezakládejte izolaci na jinou izolaci. To není řešení - to je časová bomba.

Co dělat, abyste se vyhnuli chybám?

• Před zateplením proveďte termovizi - alespoň třikrát za rok (zima, jaro, podzim). Uvidíte, kde uniká teplo.
• Používejte systémová řešení - všechny prvky od jednoho výrobce (Weber, Baumit, Isover). Spolu fungují lépe.
• Zateplujte celý dům - včetně soklu, střechy, přechodů.
• Minimální tloušťka - 120 mm EPS, 140 mm minerální vlny.
• 6-8 kotev na m² - a vždy talířové.
• Nezateplujte mokrou zeď - změřte vlhkost před zateplením.
• Nezakládejte izolant na izolant - použijte vyrovnávací řešení.

Podle MŠMT ČR domy s kvalitním zateplením dosahují úspor 35-45 %. Domy s chybami - jen 10-15 %. A některé vůbec žádné. Je to jako koupit auto s nekvalitním motorem - řeknete, že máte „nové auto“, ale palivo stojí stejně jako předtím.

Zateplení není nákup. Je to investice. A investice se dělá správně - ne nejlevněji. Pokud chcete, aby vám dům stál 20 let bez problémů, dělejte to správně. Od začátku. A nezkracujte cestu.