Stavebnictví února 13, 2026

Nebytové prostory: Ordinace, kanceláře a prodejny - co musíte vědět před nákupem nebo pronájmem

Dalibor Hrubý 0 Komentáře

Když přemýšlíte o tom, kde byste měli založit svou ordinaci, kancelář nebo prodejnu, většinou se zaměříte na místo, výhodnou cenu nebo přístupnost. Ale často zapomínáte na jednu věc: nebytový prostor není jen „místnost, kde něco děláte“. Je to právní kategorie s vlastními pravidly, náklady a riziky. A pokud je neznáte, může vás to stát tisíce korun - nebo dokonce celou výpověď.

Co vlastně je nebytový prostor?

Nebytový prostor je podle občanského zákoníku (§ 1158 odst. 2) každý prostor, který není určený k bydlení. To zní jednoduše, ale v praxi to znamená něco úplně jiného než byt. Nejde jen o to, že tam nesmíte žít. Nebytový prostor má jiné technické požadavky, jiné náklady na energii, jiné právní ochrany - a jiný způsob, jak ho získáte.

Od roku 2014 se v českém právu přesunulo z pojmu „nebytový prostor“ na přesnější označení „prostor sloužící podnikání“. To není jen slovní změna. Znamená to, že stavební úřad už neříká „tady je nebytový prostor“, ale „tady je prostor, který slouží podnikání“. A to má důsledky - například při přeměně bytu na kancelář. Pokud to neuděláte správně, můžete být nuceni prostor zase převést zpět, i když už jste do něj investovali.

Ordinace: když zdravotnictví potřebuje víc než jen stěny

Ordinace není jen místnost s lůžkem a stůlem. Je to prostor, který musí splňovat přesné hygienické normy. Vyhláška č. 396/2009 Sb. stanoví, že pro jednoho lékaře je minimální plocha 12 m². Ale to je jen začátek. Musíte mít odlišné zóny - příjem pacienta, vyšetřovací místnost, vyšetřovací kabinet, koupelnu, možná i izolovanou místnost pro sterilizaci. Všechno to musí být schváleno hygienickou stanicí.

Problém? Mnoho lidí si koupí „nebytový prostor“ v historické budově, kde je vysoký strop, krásné okna - a pak zjistí, že tam nejde vložit potřebné potrubí pro odsávání, nebo že stěny nejsou dostatečně izolované od hluku. A nebo že vstup není přístupný pro osoby s omezenou pohyblivostí - a to je dnes zákonem povinné.

Rekonstrukce ordinace stojí průměrně 20 000-25 000 Kč za m². A to je bez nákladů na vybavení. Někdo si koupil prostor v Brně za 4,5 milionu Kč, investoval 1,2 milionu do úprav - a pak zjistil, že hygienická stanice vyžaduje další 125 000 Kč na úpravu kanalizace. To je běžná zkušenost. Nezaměřujte se jen na cenu pozemku. Zaměřte se na to, jestli prostor skutečně může být ordinací.

Kanceláře: kde se ztrácí výnosy a přichází přebytek

Kanceláře jsou nejčastějším typem nebytového prostoru v Praze. Průměrné nájemné je 750-950 Kč za m² měsíčně. To zní atraktivně - dokud nezjistíte, že v Praze 5 je 40 % prázdných kanceláří. Pandemie změnila to, jak lidé pracují. Mnoho firem už nemá potřebu mít 30 místností. A to znamená, že i když koupíte kancelář za 12 000 Kč za m², můžete ji pronajmout jen za 500 Kč za m² - nebo vůbec ne.

Co dělá rozdíl? Umístění. Kanceláře v centru, s přístupem k tramvaji, v blízkosti kaváren a s moderními vstupními dveřmi - ty se pronajímají rychle. Kanceláře v předměstí, bez parkování, s jedním vchodem a starými okny - ty čekají měsíce, někdy i roky.

Navíc: energie. Kancelář má jinou sazbu než byt. Energie je v průměru o 15-20 % dražší. Pokud máte 100 m², rozdíl v účtu za elektřinu je 3 000-4 000 Kč měsíčně. To je 36 000-48 000 Kč ročně. A to je jen elektřina. Vytápění je ještě dražší - protože nebytové prostory nemají tepelnou izolaci jako byty. Většina z nich je z roku 1970, s jednoduchými okny a špatnými střechami.

Pražský blok s plně obsazenými a prázdnými kancelářskými budovami ve večerním osvětlení.

Prodejny: kde se dělá zisk - nebo ztráta

Prodejna je jediný typ nebytového prostoru, kde cena za m² může být vyšší než u bytu. V centru Prahy nebo Brna se cena pohybuje od 1 100 do 1 800 Kč za m² měsíčně. Proč? Protože tam, kde je nejvíce lidí, je největší příjem. Ale to funguje jen, když máte správné umístění.

Prodejna na rohu ulice s 10 000 lidmi denně? Výborná. Prodejna v zadním nádvoří? Neúspěšná. Zde je klíčové: přístupnost, parkování, viditelnost. Pokud máte 40 m² prodejny a nejste vidět z ulice, lidé vás prostě nevidí. A nekupují.

Navíc: bezpečnost. Prodejna musí mít protiúnikové dveře, zvukovou signalizaci, záložní osvětlení, výstupní cesty. To všechno stojí. A pokud to necháte zkontrolovat hasiči, můžete dostat zákaz provozu - i když jste měli všechno schváleno.

Podle České spořitelny z roku 2024 má 68 % podnikatelů největší radost z toho, že mohou prostor přizpůsobit svému obchodu. Ale 42 % z nich se stýká s tím, že náklady na údržbu jsou vyšší, než čekali. Prodejna potřebuje častější údržbu - světla, výstavby, výkladních skříní, klimatizace. To všechno se sčítá.

Právní rozdíly: nájem vs. byt

Největší rozdíl mezi bytem a nebytovým prostorem není v ploše, ale v právu. Když pronajímáte byt, platí zákon č. 116/1990 Sb. Maximální doba nájmu je 5 let. Po něm musíte smlouvu ukončit - nebo přepisovat. U nebytového prostoru to tak není. Nájemní smlouva může trvat 10, 15, 20 let. A to je výhoda pro vlastníka - ale také riziko pro nájemce.

Podle § 2298-2301 NOZ má nájemce nebytového prostoru méně ochrany než nájemce bytu. Můžete mu vypovědět s tříměsíční výpovědní dobou - a to i bez důvodu. V bytovém nájmu to není možné. Na druhou stranu - pokud máte stabilního nájemce, můžete si jistě zaručit dlouhodobý příjem.

Ale pozor: pokud v smlouvě neuvádíte přesný účel, může se stát, že stavební úřad zjistí, že prostor slouží podnikání, ale není to schváleno. A to je nebezpečné. Právník Martin Novák z kanceláře Dostupný advokát říká: „Rozhodující není, co je napsané v katastru. Rozhodující je, co tam děláte.“ Pokud v nebytovém prostoru provozujete kancelář, ale v katastru je označený jako „sklad“, může vás to stát výpověď, pokutu nebo náhradu škody.

Daňové a energetické náklady: co vás čeká

Nebytový prostor je dražší. Nejen v nájmu. I v daňové zátěži. Podle ČNB z roku 2023 je průměrná daňová zátěž pro podnikatelské nemovitosti 23,5 %. U bytových je to 18,2 %. To znamená, že pokud máte 100 000 Kč čistého příjmu z pronájmu, zaplatíte o 5 300 Kč více daň.

Na druhou stranu: od 1.1.2025 můžete daňově uplatnit 100 % nákladů na pronájem nebytového prostoru. To znamená, že pokud platíte 50 000 Kč měsíčně za nájem, můžete to celé odečíst jako náklad. To je výhoda, kterou bytový nájemce nemá.

Co se týče energie: od 1.1.2026 bude muset každý nebytový prostor mít energetický štítek. To znamená, že pokud máte starou budovu bez izolace, budete muset vložit do rekonstrukce 8-12 % více než dříve. A to je jen za štítek. Ne za skutečnou úpravu.

Malá prodejna s výkladními skříněmi a zákazníkem, viditelná z hlavní ulice s průjezdem.

Co dělat, když chcete koupit nebo pronajmout?

  • Zkontrolujte účel - je prostor opravdu schválen jako „prostor sloužící podnikání“? Nebo je to jen „nebytový“? To je rozdíl.
  • Neřešte jen cenu - cena za m² je důležitá, ale nejdůležitější je, jestli prostor může sloužit vašemu účelu. Ordinace potřebuje jiné potrubí než prodejna.
  • Požádejte o stavební dokumentaci - všechny změny musí být zaznamenané. Pokud je prostor rekonstruován, měl by mít kolaudační protokol.
  • Nezapomeňte na hygienickou stanici - pokud jde o ordinaci, nečekáte na schválení měsíc. Čekáte na něj 4 měsíce.
  • Uveďte přesný účel do smlouvy - „kancelář“ není dostatečně přesné. Uveďte „kancelář pro právní služby“ nebo „ordinace pro všeobecného lékaře“.

Trh v číslech: co se děje v ČR

Podle Deloitte Real Estate z roku 2024 je celková hodnota komerčních nemovitostí v ČR 2,8 bilionu Kč. Z toho 62 % jsou právě ordinace, kanceláře a prodejny. Největší poptávka je v Praze - ale i v Brně, Ostravě a Plzni.

Ordinace jsou nejrychleji rostoucí kategorií. Meziroční růst byl v roce 2023 o 14 %. Očekává se, že do roku 2027 bude růst o 18 %. Důvod? Starší populace, zvýšená péče o zdraví, omezený počet lékařů v obcích.

Na druhou stranu: kanceláře. Po pandemii je přebytek. V Praze je 1/3 kanceláří prázdných. To znamená, že pokud koupíte kancelář, můžete ji pronajmout - ale za nižší cenu. A to může způsobit, že výnos bude 3-4 %, místo 5-7 %, které byly běžné před 5 lety.

Prodejny se nejvíc mění. E-commerce je stále růst, ale městská centra se přizpůsobují. Lidé kupují online, ale chtějí vidět produkt před nákupem. Takže se objevují malé „prodejní laboratoře“ - 30-50 m², kde si lidé mohou vyzkoušet produkt, získat poradu a objednat online. To je nový trend.

Závěr: je to výhoda - nebo past?

Nebytový prostor není „větší byt“. Je to jiná kategorie. Může být výborným investičním nástrojem - pokud víte, co děláte. Může být zdrojem příjmů, který vás udrží 10 let. Ale může také být zdrojem nákladů, které vás připraví o všechno.

Nezaměřujte se jen na cenu. Zaměřte se na to:

  • Co tam budete dělat?
  • Co to vyžaduje?
  • Co vás to bude stát?
  • Co vás to bude stát, pokud se to nezdaří?

Podnikání v nebytovém prostoru není o tom, jak moc chcete mít vlastní kancelář. Je to o tom, jestli prostor může fungovat. A jestli vy můžete fungovat v něm - bez překvapení, bez přeplatku, bez přečekávání.

Můžu si v nebytovém prostoru zřídit trvalé bydliště?

Ne. Podle zákona je v nebytovém prostoru zakázáno zřídit trvalé bydliště. I když byste tam bydlili, stavební úřad vám může uložit pokutu, výpověď nájmu nebo i nucené přemístění. To platí i pro případ, že jste vlastníkem - nejen nájemcem.

Je možné přeměnit byt na ordinaci?

Ano, ale je to složité. Musíte podat žádost o rekonstrukci, získat schválení stavebního úřadu, hygienické stanice, hasičského sboru a případně i správy bytu. Proces trvá 6-9 měsíců a stojí 15 000-25 000 Kč za m². Navíc musíte splnit všechny hygienické normy - což znamená, že byt s 40 m² se nejčastěji nedá přeměnit na funkční ordinaci.

Proč je nájemné za nebytový prostor vyšší než za byt?

Protože nebytový prostor je určený pro podnikání - a podnikání má vyšší náklady na energii, údržbu, bezpečnost a technické vybavení. Vlastník musí tyto náklady zahrnout do nájmu. Navíc se nebytové prostory často nacházejí v centrálních lokalitách, kde je větší poptávka a vyšší nájemné.

Může mít nebytový prostor výnos 10 %?

Ano, ale jen v málo běžných případech. Například malá prodejna v městě s 20 000 obyvateli, kde je vysoká poptávka po konkrétním produktu. Nebo ordinace v regionu, kde není žádný lékař. Průměrný výnos je ale 5-7 %, a to už je lepší než u bytů. Výnos 10 % je výjimka - ne pravidlo.

Co se stane, když nebytový prostor přeměním na byt?

Nikdy to nezvládnete zákonně. Stavební úřad vám neudělí kolaudační protokol, pokud prostor není navržený jako byt. Pokud to uděláte bez schválení, můžete být nuceni prostor zpět přeměnit, dostat pokutu nebo i ztratit vlastnictví. To je jedna z nejčastějších chyb, které podnikatelé dělají - a zároveň nejdražší.