Každý si přeje krásně vymalovaný pokoj bez fleků, šmouh a nečekaných překvapení. Jenže málokdo si uvědomuje, že klíčem k čisté a syté barvě není výběr nátěru, ale to, co uděláte před samotným malováním. Přeskočit přípravu stěny je jako stavět dům bez základů – utratíte peníze, strávíte hodiny práce a výsledek vás často akorát rozčílí. Vyplatí se proto zjistit, čím očistit stěnu před malováním, aby vám výmalba vydržela dlouhá léta, a hlavně vypadala skvěle už od prvního tahu štětcem.
Nepodceňujte, na čem barva drží. Prach, mastnota, ale i neviditelné zbytky starých barev se pod novou vrstvou rády připomenou. Když stěna není pořádně čistá, nátěr se odlupuje, tvoří se nevzhledné bubliny nebo barevné fleky. Malíři tvrdí, že až 70 % kvality výsledné výmalby závisí právě na přípravě podkladu. A není to jen fráze–barva se na špinavý povrch neuchytí správně. Navíc v kuchyních nebo dětských pokojích často najdete stopy mastnoty, voskovek, tapet nebo plísní. Ty zaslouží extra pozornost. Možná vás překvapí, že i v novostavbě je nutné stěnu před první výmalbou řádně otřít kvůli stavebnímu prachu.
Metody přípravy závisí na stavu vaší stěny. Některé povrchy stačí setřít, jiné potřebují hlubší zásah jako například odstraňovače plísní nebo penetraci. Čerstvě malované povrchy s prašným filmem vyžadují jiné prostředky než desetiletí stará zeď s mastnými fleky od smaženého řízku. Důkladné očištění prodlouží životnost nátěru a ochrání vás před dalšími zbytečnými náklady. Experti z praxe upozorňují, že mikroskopické částice prachu způsobují až o 30 % horší krytí barvy a často vedou k potřebě překrývat více vrstvami.
Samotné „vytření stěny na sucho“ prostě nestačí. Místa, kde se zdržuje víc lidí nebo kde se často vaří, jsou na tom mnohem hůř než obyčejná ložnice. Připravte se proto na různé postupy a nebojte se patlat speciálními saponáty tam, kde je potřeba. Stará moudrost říká: „Kdo šetří na přípravě stěny, ten platí dvakrát za barvy.“ Nechcete být jedním z těch, kteří leští hadrem barvu dolů pár týdnů po malování, protože fleky prosvítají jako duchové? Raději si vyhraďte čas na poctivou očistu.
Vůbec nemusíte hned pořizovat drahé profi vybavení. Stačí pár praktických věcí, které má většina z nás doma, a několik speciálních prostředků, které zastanou černou práci. Základ tvoří houba, měkký hadr z mikrovlákna, mýdlový nebo saponátový roztok, kyblík s vodou, a v horších případech také špachtle, sprej proti plísním, nebo jemný smirkový papír. Odborníci doporučují kvalitní gumové rukavice – jednak kvůli ochraně rukou, ale hlavně kvůli tomu, že chemické čistící prostředky silně vysušují pokožku.
Pokud jde o konkrétní čistící směsi, na běžný prach postačí teplá voda se saponátem. Mastnotu dostanete dolů díky saponátům s odmašťovacím účinkem – v kuchyni skvěle funguje i ocet rozředěný vodou. Pokud narazíte na fleky od vosku nebo pastelky, sáhněte po speciálním čističi na zdi z drogerie, nebo použijte jednoduchou domácí směs z jedlé sody a vody. Čím očistit stěnu před malováním, pokud čelíte plísni? Zde byste neměli riskovat – použijte přímo sprej proti plísním, nejlépe s bělicím účinkem. U starých tapet nebo tenkých vrstev barvy pomůže špachtle, škrabka, případně teplý mýdlový roztok na rozpouštění lepidel. Trik zkušených: na skvrny po propisce zkuste líh nebo odlakovač, ale vždy nejdřív na skrytém místě.
Možná vás překvapí, že existují i čistící stěrky na stěnu, které fungují podobně jako na okna. Dají se použít na finální setření povrchu po vyschnutí, ideální do větších místností nebo na velmi hladké stěny bez výrazné omítky.
Chcete-li vymalovat bez fleků a nerovností, držte se osvědčeného postupu. Začněte tím, že z místnosti odnesete nábytek, nebo jej pečlivě překryjete fóliemi. Nezapomeňte sundat obrazy, hřebíky, police a zásuvky. Tím si ulehčíte práci a nestane se, že za skříní zůstane originální odstín z šedesátých let.
Suché zdi jsou naprostý základ. Před malováním se přesvědčte, že omítka je opravdu suchá – pomůžete si například fénem nebo otevřenými okny. Pokud chcete extra jistotu, použijte penetrační nátěr, který stěnu zpevní a sjednotí savost. Tato vrstva není povinná, ale u starých či porézních omítek vám ušetří spoustu nervů i barvy. Vyložte tedy peněženku na stůl, protože investice do přípravných prostředků se vám vrátí několikanásobně.
Tip od mistrů malířů? Mějte po ruce i jemný kartáček (klidně starý zubní kartáček), kterým dočistíte rohy a těžko dostupná místa. A jestliže narazíte na plíseň nebo příliš vlhké stěny, před výmalbou řešte i příčinu – jinak byste za pár týdnů mohli celé kolečko absolvovat znovu.
Každý už někdy zahlédl novou výmalbu, která se začala olupovat nebo po pár dnech změnila barvu. Často za to může právě špatně vyčištěná stěna. Jednou z nejčastějších chyb je šetření časem – lidé stěnu jen otřou suchým hadrem nebo přejedou mopem. Takhle se prach jen rozptýlí a část zůstane v pórech omítky. Druhým zlozvykem je opomenutí mastných skvrn: tuk, který ve stěně zůstane, odpuzuje barvu a během pár týdnů způsobí praskliny.
Jiným problémem jsou neodstraněné zbytky lepidla po tapetách nebo pruhy po staré barvě. Pokud zůstane starý nános, nová vrstva nebude nikdy držet tak, jak má. Pozor i na rychlé větrání zatopeného bytu: pokud je stěna příliš vlhká, barva se zdrží vlhkosti a výsledkem jsou nevzhledné mapy. Profesionálové radí začít pracovat až ve chvíli, kdy má stěna obsah vlhkosti maximálně do 3 %. Překvapivě častou chybou je i to, že lidé používají příliš agresivní čisticí prostředky, které omítku naruší a barva pak nasákne nerovnoměrně.
Pokud si nejste jistí, poraďte se v místní drogerii nebo s profesionálním malířem. Sami poznáte, že dobře připravená zeď je na dotek hladká, pevná a bez skvrn. Vyplatí se používat i odborné testovací pásky, které odhalí zbytky mastnot a nečistot – většina stavařů zná tento trik ze školení. Finální záruka úspěchu je jednoduchá: když projedete po stěně čistým bílým kapesníkem a zůstane bílý, jste připraveni na nejlepší možný výsledek své výmalby.
A pokud na vás někdo tlačí, že příprava je ztráta času, klidně ho pozvěte na kafe za tři měsíce. Uvidíte, kdo bude opravovat první fleky.