Pokud sledujete realitní zprávy, pravděpodobně jste si všimli podivného jevu. Zatímco developerské projekty v Praze hlásí rekordní ceny přesahující 167 tisíc korun za metr čtvereční, starší panelákové byty v regionech začínají dohánět jejich dynamiku - a někdy ji dokonce předčí. Je to logické? Na první pohled ne. Proč by měl byt s padesátiletou historií růst rychleji než ten, který ještě ani nemá vysušený beton?
Odpověď není jen o estetice nebo moderních technologiích. Jde o brutální matematiku dostupnosti. V roce 2026 se český trh s nemovitostmi rozděluje na dvě rychlostní pásma. Jedno pro ty, kteří mají hotovost nebo extrémně vysoký příjem, a druhé pro většinu populace, která hledá kompromis mezi cenou a kvalitou života. Tento článek vám ukáže, jak se vyvíjely ceny v posledních čtyřech letech, proč sekundární trh nabral takové tempo a co to znamená pro váš další krok.
Zkusme si to ukázat na konkrétním příkladu z ledna 2024 až května 2025. V tomto osmnáctiměsíčním období novostavby zdražily přibližně o 12,5 procenta. To zní jako slušný výsledek, že? Ale podívejte se na druhou stranu mince. Sekundární trh, tedy prodej použitého bydlení, zaznamenal nárůst cen o téměř 30 procent. Ano, přečetli jste správně. Starší byty rostly více než dvakrát rychleji než ty nové.
Důvod je prostý: cenová bariéra. Když cena nového bytu v hlavním městě překročí magickou hranici 160 tisíc korun za metr, běžný kupující s průměrným příjmem vypadne ze hry. Hypotéka na takovou nemovitost vyžaduje nejen vysoký vlastní zdroj (minimálně 20 %), ale také měsíční splátku, která často převyšuje polovinu čistého příjmu domácnosti. Kupující se tedy přesouvají tam, kde je prostor pro vyjednávání a kde absolutní částka není tak astronomická. A tím pádem roste poptávka po sekundárním trhu, což žene ceny nahoru.
Abychom pochopili dnešek, musíme se vrátit k roku 2022. Tehdy trh zažil šok z prudkého růstu úrokových sazeb ČNB. Ceny bytů sice meziročně vzrostly o více než 16 %, ale objem transakcí kolaboval. Lidé čekali. Věřili, že ceny spadnou. Nestalo se. Rok 2024 přinesl stabilizaci s mírným růstem kolem 6 %, ale skutečný boom začal až v roce 2025.
V roce 2025 se prodeje nemovitostí zvýšily o 11 % a ceny stouply v průměru o 12 %. Největší dynamiku tehdy táhla Praha a velká města, ale klíčovým momentem bylo oživení zájmu o starší cihlové a panelové byty. Developeři sice měli na konci roku 2025 v nabídce téměř 17 500 nových bytů, ale mnoho z nich bylo mimo finanční dosah běžné rodiny. Trh se tak instinktivně otočil k "levnější" alternativě.
| Segment trhu | Cena startovní (Kč/m²) | Cena cílová (Kč/m²) | Míra růstu (%) |
|---|---|---|---|
| Novostavby | 104 347 | 117 441 | +12,5 % |
| Sekundární trh | 57 433 | 74 791 | +30,2 % |
Je chybné dívat se na Českou republiku jako na jeden jednotný trh. Realita je mnohem fragmentovanější. Zatímco v Praze dochází k mírnému ochlazení tempa růstu (v únoru 2026 pouze +0,3 % meziměsíčně), v regionech vidíme zcela jiný obraz. Hradec Králové, Ústí nad Labem nebo Olomouc zažívají cenový boom, který v hlavním městě už dávno odezněl.
Proč? Důvodem je migrace kupujících. Lidé, kteří si nemohou dovolit pražské ceny, se rozhodují pro nákup v okolních krajích nebo ve vzdálenějších krajských městech s dobrým dopravním napojením. V lednu 2026 vzrostly ceny v 11 ze 13 sledovaných krajských měst. Nejrychlejší růst zaznamenal právě Hradec Králové (+5 %) a Ústí nad Labem (+4,4 %). Naopak Olomouc zažila korekci o 3,9 %, což ukazuje na nestabilitu některých lokálních trhů, které byly v minulosti přehřáté spekulativním kapitálem.
Tento trend má důsledky i pro investory. Pokud plánujete koupit byt k pronájmu, Praha nabízí nižší výnosy kvůli vysokým vstupním nákladům. Regionální města s rostoucími cenami mohou nabízet lepší poměr mezi pořizovací cenou a potenciálním nájmem, zejména pokud jde o menší byty v centru, které jsou žádané studenty a mladými profesionály.
Je lákavé říct si: "Koupím starší byt, ušetřím 50 % oproti novostavbě." Ale pozor. Nákup na sekundárním trhu nese specifická rizika, která u novostaveb nenajdete.
Expertní analýza České bankovní asociace varuje, že realizované ceny starších bytů již sedmé čtvrtletí v řadě překračují růst mezd. To znamená, že dostupnost bydlení se nezlepšuje, ale zhoršuje. Jaromír Šindel, hlavní ekonom ČBA, upozorňuje, že tento disproporční růst může vést k bublině, která praskne, pokud centrální banka nesníží sazby dostatečně rychle.
Trh v roce 2026 naznačuje mírné zpomalení. Nabídkové ceny bytů mezikvartálně vzrostly o 2,7 %, což je méně než loňských 16-18 %. Co to pro vás znamená?
Rozhodnutí mezi novostavbou a sekundárním trhem není jen o tom, co je hezčí. Je to o vašem finančním profilu a apetitu na riziko. Novostavba je pohodlná, drahá a předvídatelná. Sekundární trh je levnější na vstup, dražší na údržbu a vyžaduje více práce s prověřením stavu. Oba segmenty mají své místo, ale v současné době je sekundární trh jasným vítězem v dynamice růstu hodnoty.
Hlavním důvodem je cenová dostupnost. Novostavby v hlavních městech dosáhly cenových hladin, které jsou pro většinu kupujících nedostupné. Poptávka se proto přesunula na sekundární trh, kde jsou absolutní ceny nižší, což vede k vyšší konkurenci a rychlejšímu růstu cen. Data z roku 2024-2025 ukazují růst sekundárního trhu o 30 % oproti 12,5 % u novostaveb.
V Praze se průměrná cena pohybuje kolem 150 800 Kč za m², přičemž u novostaveb překračuje 167 000 Kč. V regionech jsou ceny nižší, ale dynamika růstu vyšší. Například v Brně je průměr kolem 120 500 Kč, v Olomouci kolem 90 000 Kč a v Ostravě kolem 68 500 Kč. Regionální trh je však volatilnější, s výraznými meziročními výkyvy.
Ano, ale s opatrností. Ceny nemovitostí stále rostou rychleji než mzdy, což podporuje dlouhodobý růst hodnoty. Nicméně, výnosy z pronájmu jsou v Praze nízké kvůli vysokým pořizovacím cenám. Lepší výnosy lze očekávat v krajských městech s rostoucí poptávkou po nájemním bydlení. Zvažte také náklady na rekonstrukci u starších bytů.
Vyšší hypoteční sazby snižují dostupnost drahých novostaveb, protože měsíční splátka se stává nepřijatelně vysokou. To tlačí kupující k levnějším nemovitostem na sekundárním trhu. Pokud sazby začnou klesat, poptávka po novostavbách může opět vzrůst, ale v současné době je sekundární trh preferován pro svou finanční dosažitelnost.
Největším rizikem je skrytý technický stav. Prověřte elektroinstalaci, rozvody vody a kanalizace, stav oken a zateplení fasády. Také si ověřte právní stav nemovitosti, včetně zástav a věcných břemen. Energetická náročnost budovy může výrazně zvýšit provozní náklady, takže vyžádejte si aktuální PENB.